Jako dítě jsem trpěla atopickým ekzémem, nepřišlo mi to být jako nějaký extrémní problém, měla jsem ho jen v loketních jamkách a sem tam se ztratil. Podívala jsem se díky němu k moři s pojišťovnou a po čase se ekzém ztratil.

V roce 2012 jsem dostala skvělý nápad a to detoxikovat si organismus s jednou „zázračnou“ kúrou z Aloe Vera od jedné nejmenované firmy. Po cca měsíci užívání tohoto gelu se mi začal objevovat ekzém znovu. Říkala jsem si fajn, nic se neděje, to je jen detox organismu a to se zase ztratí.. Jenže neztratilo.. Bylo to čím dál tím horší. Už si se mnou nevěděli rady ani doktoři z oné firmy, kteří zajišťovali konzultace zdravotního stavu a užívání těchto preparátů. V podstatě mi říkali, že mám zkusit to a to a že vlastně neví, co s tím.. Byla jsem alergická i na tu kosmetiku z Aloe.. Používala jsem ji na obličej, měla jsem popraskané rty, dokonce jsem po kapkách měla i zánět spojivek.. Rozhodla jsem se tedy s touto firmou přestat spolupracovat (navíc pan „Sponzor“ se mnou přestal komunikovat, když jsem se stala nepohodlnou :)).

Hledala jsem cestu, jak se ekzému zbavit. Moje tehdejší šéfová mi dala kontakt na Paracelsium v Praze, které se zabývá imunitou a vyrábí kapky, které by potom měly řešit zdravotní problém. Docházela jsem tam asi rok. Počáteční stav vypadal takto:

Po první léčebné kůře se mi ekzém viditelně zlepšil a skoro zmizel, ale vítězství se nekonalo.. Po nějaké době, i když se kapky dělaly vždy čerstvě na aktuální stav mého imunitního systému, se ekzém stabilizoval a měla jsem stále na rukou ložiska, ale už to nebylo tak strašné, nedrápala jsem se tolik. Na svatbě jsem měla ekzém víceméně zkrocený a už jsem se s ním naučila žít. Zašla jsem si k dermatologovi, který měl dosti podivnou pověst, ale šla jsem k němu cíleně, protože jsem věděla, že mi nenapíše recept na mast a nepošle mě domů. Napsal mi doporučení k psychologovi a já ho s díky přijala.

 

Zhruba v tomto období jsem po dlouhé době potkala dlouholetou kamarádku, která mezitím skoro končila doktorské studium na VŠ. První, co mi řekla, když jsme se pozdravily bylo to, jestli vím, že mám atopický ekzém. (Zpětně se musím vždy opravdu smát, protože každý atopik mi dá jistě za pravdu, že o svém atopickém ekzému ví každou vteřinu svého života.) Po kratší rozmluvě mi řekla, že si to mám namazat kortikoidy a že budu mít za týden po problému.. No odmítla jsem toto s tím, že používám svoje krémy a že kortikoidy na sebe mazat nebudu. Na to mi odvětila, že „na alternativní medicínu se mám vysrat, protože to je na hovno.“ Trochu mě děsí, co na té medině učí, když studenti mají takové představy o atopickém ekzému 🙂 Inu nevadí, jedeme dál.. Po celou dobu jsem používala pouze aromaterapeutické krémy od Karla Hadka, po nějaké době jsem přestala používat i je.. Většinou mi ekzém zklidnily, ale musela jsem střídat druhy, protože si na ně po pár dnech kůže zvykla a zase se ekzém rozjížděl. Nicméně jsem je přestala používat proto, že po každém namazání (čímkoli, i čistým olejem), jsem měla tendenci se masivně drápat a bylo to tak zničující, že jsem se radši přestala mazat úplně.

Pak jsem otěhotněla, přestěhovali jsme se z Prahy do domečku na vesnici a já jsem do Paracelsia přestala chodit. Ekzém v průběhu těhotenství ztratil na síle, ložiska stále byla, ale poškrábala jsem se jednou za dva dny. Narodil se Honzík a ekzém byl pořád v mezích.. nicméně uplynulo 9měsíců a ekzém byl zpět v plné síle a ještě s posilami. Teď už jsem ho neměla jen na rukou a ve výstřihu, ale i na stehnech a na prsou. To už jsem začínala být docela dost zoufalá. Nakonec se to vyřešilo tím, že jsem znovu otěhotněla a ekzém opět ustoupil, nicméně mi stále zůstávala ložiska na prstech levé ruky a na nártu pravé ruky.

Zhruba ve třetím měsíci těhotenství jsem objevila metodu One Brain a přihlásila jsem se na kurzy k Laďce Vala Kovaříkové do Rudné. V červenci 2015 jsem navštívila první stupeň a pokračovala jsem až donedávna. Celkem jsem absolvovala 7 stupňů metody One Brain a k tomu několik krátkých programů. Dále navštěvuji konstelační semináře, ať už ty večerní v Praze v Dejvicích nebo víkendové. S napětím jsem očekávala, co se bude dít, až bude Johance 9 měsíců.. Jestli se mi ekzém zase nevrátí. Dnes je Johance 16měsíců a ekzém je skoro úplně pryč a stále ustupuje.

Upřímně říkám, že doktorům nevěřím a proto jsem hledala nějakou jinou cestu, jak se uzdravit. Myslím, že jsem našla tu správnou a budu po ní dále pokračovat. Většina našich problémů pramení z naší psychiky a tělo nám to dává najevo. Já jsem ráda, že jsem zvládla zatočit se svým ekzémem, teď je na řadě štítná žláza. 🙂

Přeji Vám všem, ať také najdete tu správnou cestu a vyřešíte tím to, co Vás trápí.

 

 

No Comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *